forex trading logo

Home Školní řád
 
 
Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart, okres Cheb
 

Školní řád

základní školy

 

Projednán pedagogickou radou dne 23.6.2015

Schválen školskou radou dne 25.6.2015

 

Školní řád vstupuje v platnost 01.09.2015 pod č.j. 63/2015

 

Školní řád je zpracován na základě ustanovení § 30 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,

základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhlášky

č.48/2005 Sb. a příslušných prováděcích předpisů v platném znění.

 

 

Obsah

 

1. Obecná ustanovení

2. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných

zástupců žáků se zaměstnanci školy

2.1. Práva žáků

2.2. Povinnosti žáků

2.3. Práva a povinnosti zákonných zástupců

2.4. Pravidla vzájemných vztahů žáků a jejich zákonných zástupců se zaměstnanci školy

3. Provoz a vnitřní režim školy

4. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými

jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

4.1. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

4.2. Ochrana před sociálně patologickými jevy

5. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

6. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků

6.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

6.1.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání

6.1.2. Zásady pro hodnocení chování ve škole

6.2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

6.3. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

6.4. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem

stanovených kritérií

6.4.1. Stupně hodnocení prospěchu

6.4.1.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

6.4.1.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

6.4.1.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

6.4.2 Klasifikace chování

6.4.3 Výchovná opatření

6.5. Hodnocení žáků na vysvědčení

6.6. Zásady pro používání slovního hodnocení

6.7. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro

stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

6.8. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

6.8.1 Komisionální zkouška

6.8.2 Opravná zkouška

6.9. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

7. Závěrečná ustanovení

 

 

1. Obecná ustanovení

 

a) Školní řád upravuje podmínky soužití na Základní škole a mateřské škole Lázně

Kynžvart, okres Cheb ve smyslu § 30 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona.

Upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků, jejich zákonných zástupců a

pravidla vzájemných vztahů mezi všemi osobami účastnými na vzdělávání. Jeho

součástí jsou podmínky provozu a vnitřního režimu školy, podmínky zajiště

bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a

před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. Školní řád dále stanoví podmínky

zacházení se školním majetkem a pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a

chování.

b) Školní řád je závazný pro všechny žáky školy, jejich zákonné zástupce a všechny

zaměstnance školy.

c) Všem osobám účastným na vzdělávání je v rámci školního vyučování a v rámci

činností, které spadají do působení školy, poskytnuta veškerá možná ochrana před

všemi formami rasismu, národnostní, náboženské a veškeré další netolerance ve

smyslu Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o právech dítěte a dalších právních

norem ČR.

d) Škola respektuje všechna práva dětí, která stanoví Úmluva o právech dítěte, a dbá na

jejich dodržování (ochrana před diskriminací, respektování práva na svobodu myšlení,

svědomí a náboženství, ochrana před vměšováním do soukromí dítěte, do jeho

korespondence, na ochranu před nezákonnými útoky na jeho pověst).

e) Součástí školního řádu jsou Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování

žáků.

 

2. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve škole a

pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků se

zaměstnanci školy

 

2.1. Práva žáků

 

Žák má tato práva:

a) vzdělávat se podle školního vzdělávacího programu a používat bezplatně učebnice

b) na speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáka se speciálními

vzdělávacími potřebami

c) volit a být volen do žákovské samosprávy

d) na zdůvodnění klasifikace při ústním nebo písemném zkoušení

e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jeho

vzdělávání

f) využít schránku důvěry, která je umístěna ve vestibulu školy

g) obracet se s připomínkami na třídního učitele a následně na ředitele školy, jestliže je

přesvědčen, že rozhodnutí nebo příkaz zaměstnance školy je v rozporu se školním

řádem

h) navštěvovat zájmové kroužky a účastnit se jejich činností

i) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání,

žádat pedagogické pracovníky o konzultace a doučování

j) na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní

výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku

k) na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením

l) na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny

m) na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj

n) žádat v kanceláři ZŘŠ o vydání různých dokladů a potvrzení

o) žádat o pomoc či radu třídního učitele, výchovného poradce nebo jiné zaměstnance

školy, jestliže se cítí v tísni a má problémy

p) zapojit se do školních projektů (např. Školní mléko a Ovoce do škol)

q) prostřednictvím školního parlamentu vznášet připomínky a náměty k provozu školy

r) žák 1. stupně má právo navštěvovat školní družinu, přednostně se přijímají žáci 1.-3.

ročníku ZŠ

s) je-li řádně přihlášen a má-li uhrazeno stravné, stravovat se ve školní jídelně

t) požádat o úschovu financí nebo jiných cenností v kanceláři zástupce ředitele nebo u

třídního učitele

 

2.2. Povinnosti žáků

 

a) Žák je povinen dodržovat školní řád a další předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a

bezpečnosti, s nimiž byl seznámen (např. provozní řády učeben apod.).

b) Žák reprezentuje tuto školu, respektuje pravidla společenského chování, jako je pozdrav,

poděkování, omluva, prosba, … V prostorách školy se zakazuje nošení pokrývek hlavy (s

výjimkou náboženského vyznání).

c) Na začátku i během školního roku žák oznamuje třídnímu učiteli jakoukoliv změnu

v osobních údajích i v údajích zákonných zástupců.

d) Žák plní pokyny pedagogických pracovníků školy (případně jiných osob pověřených

dohledem) vydané v souladu se školním řádem ve škole, na školním výletě, exkurzích a

jiných akcích pořádaných školou.

e) Žák chodí do školy včas, řádně upraven, podle stanoveného rozvrhu a účastní se akcí

školy pořádaných v rámci ŠVP (např. projektové vyučování, divadlo, přednášky, exkurze

apod.).

f) Před 1. vyučovací hodinou je žák připraven ve třídě nejpozději v 7:55 h. Pokud přichází

žák na vyučování bez řádné omluvy do 20 minut po jeho začátku, jedná se o pozdní

příchod, po uplynutí více než 20 minut je celá vyučovací hodina zapsána jako zameškaná.

g) Žák je povinen nosit do každé vyučovací hodiny žákovskou knížku, potřebné pomůcky a

vypracovaný domácí úkol podepsaný zákonným zástupcem. V případě, že žák není

připraven, omluví se na začátku hodiny.

h) Žák se aktivně zapojuje do vyučování, nevhodným chováním nenarušuje průběh

vyučovacích hodin, nepodvádí, neopisuje a nestahuje materiály z internetu bez uvedení

zdroje.

i) Žák je povinen mít během vyučovací hodiny vypnutý mobilní telefon, nesmí pořizovat

žádné záznamy a nesmí šířit po sociálních sítích hanlivé zprávy o spolužácích, zákonných

zástupcích a zaměstnancích školy.

j) Bez vědomí učitele nesmí žák v době vyučování opustit školu.

k) Žák nesmí nosit do školy (i na akce školy) věci, které mohou ohrozit zdraví nebo

způsobit úraz. Žák nenosí do školy ani cenné předměty nebo větší obnos peněz.

l) Žák šetrně nakládá s učebnicemi a učebními pomůckami, vybavením školy a majetkem

spolužáků a ostatních osob. Za úmyslné poškození majetku bude vyžadována náhrada

škody.

m)V budovách a areálu školy platí pro žáky přísný zákaz kouření, požívání alkoholu a

návykových látek, totéž platí i na akcích pořádaných školou.

n) V době mimo vyučování se nesmí žák zdržovat bez dohledu učitele v budově školy a v

celém areálu školy.

o) Žák pravdivě informuje své zákonné zástupce o každém důležitém sdělení školy.

p) Po nepřítomnosti ve škole (nejpozději do 2 dnů) předloží žák třídnímu učiteli písemnou

omluvu v žákovské knížce podepsanou zákonným zástupcem, za dobu nepřítomnosti si

doplní učivo.

q) Žáci se mezi sebou chovají přátelsky, neubližují sobě ani ostatním, nepoužívají násilí,

nestrkají se, nenadávají si, neschovávají si věci, nezesměšňují se, nepomlouvají se,

nepoškozují cizí věci, nekradou věci ostatním a nevyžadují peníze ani jiné úsluhy od

ostatních žáků.

r) Nejen fyzické, ale i slovní napadení bude považováno za vážné porušení školního řádu.

s) Ve styku se žáky, zaměstnanci školy a dalšími osobami nesmí žáci používat hrubých a

vulgárních výrazů. Své názory vyjadřují žáci vždy slušným způsobem.

t) Žáci poskytují pomoc spolužákům v rámci svých možností, případně osloví zaměstnance

školy, aby potřebnou pomoc zajistili. Žáci jsou povinni ohlásit třídnímu učiteli nebo

jinému zaměstnanci školy veškeré projevy hrubosti a rizikových jevů ve škole.

u) Žák nahlásí třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy zjištěná poškození nebo

zničení věcí, které jsou majetkem školy.

 

 

2.3. Práva a povinnosti zákonných zástupců

 

Zákonný zástupce žáka má právo:

a) na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání a chování svého dítěte

b) obracet se s připomínkami týkajícími se školy na ředitele školy

c) aktivně se podílet na dění ve škole

d) využívat poradenských služeb školy

e) volit a být volen do školské rady

f) vhodným způsobem se vyjadřovat k dění ve škole

g) požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto školního řádu

h) zúčastnit se samotné výuky v případě, že se předem dohodne s učiteli

i) požádat o opakování ročníku (z vážných zdravotních důvodů a na základě

doporučujícího vyjádření odborného lékaře) nebo pokračování v základním vzdělávání

Zákonný zástupce žáka je povinen:

a) dbát na to, aby žák řádně plnil povinnou školní docházku. Zákonný zástupce dbá na

přípravu žáka do školy, pravidelně kontroluje jeho školní práci

b) oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku a další údaje, které jsou podstatné

pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích

c) na vyzvání třídního učitele nebo ředitele školy se osobně častnit projednání

závažných otázek týkajících se vzdělávání a chování žáka

d) informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo

jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání

e) neprodleně omluvit telefonicky nebo emailem nepřítomnost žáka ve vyučování,

nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Opakuje-li se

nepřítomnost žáka ve vyučování častěji, může třídní učitel požadovat doložení žákovy

nepřítomnosti z důvodu nemoci potvrzením ošetřujícího lékaře, resp. praktického

lékaře pro děti a dorost, a to pouze jako součást omluvenky vystavené zákonným

zástupcem. Jestliže dojde k opakovanému bezdůvodnému nebo řádně neomluvenému

zanedbání školní docházky, oznámí škola tuto skutečnost orgánu sociálně-právní

ochrany dětí.

f) žádá-li zákonný zástupce žáka o jeho uvolnění z vyučování až do výše 5 pracovních

dnů z předem známých důvodů, podá předem písemnou žádost o uvolnění třídnímu

učiteli

g) žádá-li zákonný zástupce žáka o jeho uvolnění z vyučování na dobu delší než 5

pracovních dnů, podá předem písemnou žádost o uvolněřediteli školy

h) všechny omluvenky zapsat do žákovské knížky

i) pokud se žák ze zdravotních důvodů nemůže zúčastňovat např. výuky TV, plavání

v rámci TV, popř. i výuky jiného předmětu, musí zákonný zástupce žáka předložit

řediteli školy písemnou žádost s přiloženým doporučením lékaře. Pokud je daná

hodina v rozvrhu hodin koncovou, nemusí být žák fyzicky přítomen v případě,

požádá-li zákonný zástupce žáka o uvolnění.

j) v případě pedikulózy (výskytu vší) je povinností rodičů zbavit své dítě vší. Žák

zůstává doma po dobu nezbytně nutnou k odvšivení.

 

 

2.4. Pravidla vzájemných vztahů žáků a jejich zákonných zástupců se zaměstnanci školy

 

a) Zaměstnanci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové

pokyny, které bezprostředně souvisí s plněním školního vzdělávacího programu,

školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

b) Všichni zaměstnanci školy chrání žáky před všemi formami špatného zacházení,

sexuálním násilím, využíváním. Dbají na to, aby nepřicházeli do styku s materiály a

informacemi pro ně nevhodnými. Nevměšují se do jejich soukromí a jejich

korespondence. Chrání žáky před nezákonnými útoky na jejich pověst. Zjistí-li, že

žák je týrán, krutě trestán nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi

orgány na pomoc žákovi. Speciální pozornost věnují ochraně před návykovými

látkami.

c) Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité

informace o žákovi (zdravotní způsobilost,…), jsou důvěrné a všichni zaměstnanci

školy se řídí se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

d) Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce

k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje

termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.

e) Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně častňují třídních schůzek a konzultačních

dnů, na kterých informují zákonné zástupce žáků o výsledcích vzdělávání a chování

jejich dětí. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí, aby

zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

 

3. Provoz a vnitřní režim školy

 

a) Školní budova se otevírá v 7:40 hodin pro všechny žáky. Dojíždějící žáci mohou trávit

čas v ranní družině. V době přestávky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním

mají žáci možnost pobývat ve vyhrazené učebně školy, kde vykonává dohled

pověřený pedagogický pracovník.

b) Žáci přicházejí na vyučování včas, nejpozději v 7:55 jsou ve třídě a mají připravené

pomůcky.

c) Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky v šatnách a ihned po přezutí

odcházejí do učeben. Jako přezůvky nelze používat sportovní obuv a obuv s černou

podešví. V šatnách se žáci zbytečně nezdržují.

d) Šatny se uzamykají v 7:58 hodin. Po dobu dopoledního vyučování jsou uzamčeny, klíč

visí ve třídě. V době odpoledního vyučování je šatna opět uzamčena. Po skončení

vyučování se již šatny nezamykají. Po odchodu zůstávají šatny prázdné, škola neručí

za odložené věci žáků po skončení vyučování.

e) O velké přestávce se žáci mohou pohybovat po chodbách, kde je vyučující

vykonávající dohled. O malých přestávkách se žáci zdržují zejména ve třídách. Žáci se

nezdržují v prostorách, kde není pedagogický dohled (např. přístavba, šatny, schodiště

apod.), respektují pokyny učitele vykonávajícího dohled.

f) Do jiných učeben a odborných pracoven odvádí žáky učitel daného předmětu, nebo je

předem domluvena jiná forma přesunu žáků. Do odborných učeben a tělocvičny

vstupují žáci pouze s vyučujícími, výuka v těchto učebnách se řídí příslušnými

provozními řády.

g) Do sborovny a do kabinetů mohou vstoupit žáci pouze se souhlasem pedagogického

pracovníka.

h) Mimo výuku lze větrat pouze ventilačními okny, je zakázáno z oken vyhazovat

jakékoli předměty.

i) Během výuky i mimo ni dbají žáci v prostorách školy i v celém areálu školy na čistotu

a zásady bezpečnosti a hygieny.

j) Při nevolnosti žáka ve vyučování zajistí učitel nezbytné ošetření a informování

zákonného zástupce žáka.

k) Zákonní zástupci mohou žádat pedagogické pracovníky o informace o svém dítěti tak,

aby nenarušovali průběh vyučování.

l) Každá návštěva školy je povinna se ohlásit v kanceláři ředitele nebo zástupce školy.

 

4. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich

ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy

diskriminace, nepřátelství nebo násilí

 

4.1. Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

 

a) Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, se zajišťuje

bezpečnost a ochrana zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou

shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků

na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a

skončení akce škola oznámí nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků

písemně prokazatelným způsobem.

b) Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak,

aby neohrozili zdraví svoje ani zdraví svých spolužáků či jiných osob. Všechny osoby

účastné na vyučování jsou povinny dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany

vlastního zdraví i zdraví ostatních osob a řídit se protipožárními předpisy a

evakuačním plánem budovy.

c) Žáci i zaměstnanci školy mají povinnost se účastnit pravidelných školení

v problematice BOZP a dbát bezpečnostních pokynů vedení školy. Žáci jsou

pravidelně proškolováni v BOZP (v teoretickém i praktickém vyučování).

d) Žáci jsou povinni se přezouvat do vhodné obuvi (bačkory, pantofle), dbát na hygienuzvlášť

před jídlem a po použití toalet. Žáci nesmí chodit ve škole bosí.

e) Každý úraz, poraněči nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě,

v tělocvičně, na hřišti a akcích školy, jsou žáci povinni hlásit ihned vyučujícímu,

dohledu nebo svému třídnímu učiteli.

f) V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole

nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy

se škola o úrazu dozví.

g) Ve všech vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno kouřit. Porušení zákazu

kouření je porušením zákona č. 379/2005 Sb., a je tedy považováno za hrubé porušení

školního řádu.

h) Ve všech vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno užívat alkohol, omamné a

psychotropní látky a pod vlivem alkoholu nebo těchto látek do školy a školních

prostor vstupovat. Porušení tohoto zákazu je považováno za zvláště hrubé porušení

školního řádu a bude předáno k šetření orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

i) Ve všech vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno distribuovat nebo jinak

manipulovat s omamnými a psychotropními látkami. Porušení tohoto nařízení je

porušením trestního zákona a bude předáno k šetření orgánům činným v trestním

řízení.

j) Ve všech vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno používat zbraně,

výbušniny, střelivo nebo pyrotechniku a je rovněž zakázáno tyto předměty do všech

prostor školy přinášet. Porušení tohoto zákazu je posuzováno jako zvlášť hrubé

porušení školního řádu.

k) Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači, el. vedením,

plynovými uzávěry.

l) Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí

pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovými akcemi

doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti v silničním provozu.

m) Při výuce v tělocvičně, na pozemku, v odborných učebnách dodržují žáci specifické

bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané řádem odborné učebny. Vyučující

daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině

školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení

provede učitel záznam do třídní knihy.

n) Poučení na začátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:

a) se školním řádem

b) se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách, schodištích, v šatnách při

odchodu ze školy a příchodu do školy a na veřejných komunikacích

c) se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí s vyučováním

d) s postupem při úrazu

e) s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě požáru

o) Poučení před činnostmi, které se provádí mimo školní budovu (např. vycházky, výlety,

výuka plavání, lyžařský výcvik, exkurze apod.) provede třídní učitel nebo ten, kdo

bude nad dětmi vykonávat dohled. O poučení provede učitel záznam do TK.

p) Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který:

a) varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření, návykovými látkami a

známostmi s neznámými lidmi apod.

b) upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví v případě nálezu a manipulace s

nevybuchlou municí a poučí je, jak se v takové situaci zachovat

c)informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni

d) varuje před koupáním v místech, která neznají, o opatrnosti při zimních sportech a

dalších možných nebezpečích úrazu, atp. O poučení provede TU zápis do TK.

q) Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí. Ztráty věcí nahlásí neprodleně svému

třídnímu učiteli nebo v kanceláři ZŘŠ.

r) Při zjištění nebo důvodném podezření z akutního onemocnění (vysoká horečka,

zvracení, průjem) budou neprodleně telefonicky informováni zákonní zástupci žáka a

žák bude do jejich příchodu oddělen od ostatních žáků (při zajištění dohledu), aby

nedošlo k šíření infekce.

 

4.2. Ochrana před sociálně patologickými jevy

 

a) Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují

konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů,

uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

b) Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je

o minimálním preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik

prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi

sociálně právní ochrany dětí a mládeže.

c) Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek

v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu.

Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně

možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto

zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné

zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je

seznámí s možností odborné pomoci.

d) Ve škole je zakázáno propagovat strany a hnutí, směřující k potlačování lidských práv

či rasové nesnášenlivosti.

e) Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování

apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům

nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší),

jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za

hrubé porušení povinností stanovených školním řádem. Podle okolností ředitel školy

uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých

zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.

f) Žák, který se stal obětí šikany nebo jiného násilného, ponižujícího nebo protiprávního

jednání (vandalismus, rasismus, brutalita apod.) má právo oznámit takovou skutečnost

kterémukoliv zaměstnanci školy a na základě tohoto oznámení má právo na okamžitou

pomoc a ochranu.

g) Žák, který se stal svědkem násilného jednání, šikany nebo jiného ponižujícího jednání

(vandalismus, rasismus, brutalita apod.), má povinnost hlásit takovou skutečnost

třídnímu učiteli, jinému zaměstnanci školy nebo řediteli školy.

h) Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému

životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním

vzdělávacím programem.

 

5. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

 

a) Žáci jsou povinni šetrně zacházet s učebnicemi a školními pomůckami, které jim byly

svěřeny v souvislosti s výukou. Jejich poškození mají povinnost ihned hlásit

vyučujícímu.

b) Každé svévolné nebo nadměrné poškození či zničení majetku školy (učebnice, učební

pomůcky, nábytek, vnitřní vybavení tříd a toalet), věcí žáků, zaměstnanců školy či

jiných osob bude projednáno se zákonnými zástupci žáka, který poškození způsobil.

Zákonný zástupce žáka dle svých možností zajistí nápravu, nebo vzniklou škodu

uhradí.

c) Žáci i zaměstnanci školy udržují třídu, vnitřní i okolní prostory školy v čistotě a

pořádku, chrání majetek školy před poškozením.

 

6. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků

6.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích
pořádaných školou

6.1.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání
a) Hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.
b) Za první pololetí vydává škola žákovi výpis, na konci školního roku vydává škola
žákovi vysvědčení.
c) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení se vyjadřuje klasifikačním
stupněm.
d) U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může ředitel školy, na žádost
zákonných zástupců, povolit slovní hodnocení.
e) Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních
předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu
vzdělávání.
f) Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou
stupnicí.
g) Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a souhrnná na
konci klasifikačního období.
h) Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.
i) Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí. Stupeň
prospěchu se neurčuje na základě průměru průběžné klasifikace za příslušné období.
j) Hodnocení výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro
jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky
zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací
potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.
k) Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.
l) Při hodnocení a při průběžné i souhrnné klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje
přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.
m) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu.
n) Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce
objektivně a přiměřeně náročně.
o) Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního
období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při
souhrnné klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák
mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou
indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním
schopnostem a zájmům. Ředitel školy působí na sjednocování klasifikačních měřítek
všech učitelů.
p) Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu a chování žáka informováni třídním učitelem
a učiteli jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím žákovské knížky
- ve čtvrtletí (za klasifikační období)
- na požádání zákonných zástupců žáka poskytnou informace o prospěchu a chování
žáka nejlépe v předem dohodnutém termínu tak, aby nebylo narušeno vyučování
q) V případě mimořádného zhoršení prospěchu a chování informuje učitel zákonné
zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Konkrétní případy se
projednávají v pedagogické radě, kde se dohodnou možnosti působení na žáka k jeho
zlepšení.
r) Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního
období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za
pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové
školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém
zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve
kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.
s) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech
povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou
předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a
předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně
základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně
základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na
prospěch tohoto žáka.
t) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději
do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním
termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
u) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději
do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení
navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.
v) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního
nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení
prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení,
požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném
předmětu ředitel školy, krajský úřad. Ředitel školy nebo krajský úřad nařídí
komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení
žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
w) V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení
chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy (je-li vyučujícím
žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad) dodržení pravidel pro hodnocení
výsledků vzdělávání žáka stanovených podle školského 2004/561 Sb. § 30 odst. 2. V
případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek
hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení
žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo
krajského úřadu.
x) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého
pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném
stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi
na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného
lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda
žák na daném stupni již opakoval ročník.
y) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého
pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného
zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a
důvodů uvedených v žádosti.
z) Aby mohl žák, který splnil povinnou školní docházku a přitom na 1. nebo i 2. stupni
již jednou opakoval ročník, pokračovat v základním vzdělávání, musí jeho zákonný
zástupce projevit vůli k pokračování v základním vzdělávání (§ 55) – to znamená
podat řediteli školy písemnou žádost. Pokud však tento žák nebude řádně docházet do
školy, jeho absence budou neomluvené, popřípadě bude opakovaně nebo hrubě
porušovat školní řád, může být ze školy vyloučen.
6.1.2. Zásady pro hodnocení chování ve škole
a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě
vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické
radě.
b) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování školního řádu během klasifikačního
období. Snížený stupeň z chování slouží ke zhodnocení chování v průběhu celého
pololetí, jeho udělení se vždy projednává na pololetní a závěrečné pedagogické radě.
Východiskem pro udělení snížené známky z chování jsou zpravidla výchovná opatření
udělená žákovi v průběhu pololetí, vždy se zohledňuje jejich dopad na chování žáka,
závažnost jeho prohřešků, jejich případné opakování, žákovo dosavadní chování apod.
c) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
d) Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích
organizovaných školou.
e) Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli
jednotlivých předmětů:
- průběžně prostřednictvím žákovské knížky
- okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu
f) Neomluvená nepřítomnost žáka ve škole se řeší dle metodického pokynu k jednotnému
postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví

čj. 10 194 / 2002-14.
6.2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Sebehodnocení je důležitou součástí procesu hodnocení. Je to jedna z výchovných metod.
Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude
předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Žák si tak porovná
svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a ostatních spolužáků.
Zapojování žáků do procesu hodnocení zajišťují pedagogové, kteří vedou žáky k tomu,
aby se při sebehodnocení učili používat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všímali si toho,
co je podstatné a významné.

a) Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

b) Chybu je potřeba chápat jako důležitý prostředek v procesu učení.

c) Při sebehodnocení se žák snaží popsat např.:
- co se mu daří
- co mu ještě nejde
- jak bude pokračovat dál
- zda je jeho chování v souladu s ustanoveními školního řádu

d) Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky např.
- uplatňování sebekritiky
- pozitivní sebekritika
- ocenění sama sebe
- schopnost přiznat si chybu

e) Známky nejsou jediným zdrojem motivace.


6.3. Způsob získávání podkladů pro hodnocení


a) Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování žáka získává
učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:
- soustavným diagnostickým pozorováním žáka
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, didaktické
testy apod.)
- kontrolními pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami
- analýzou různých činností žáka
- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP)
- rozhovory se žákem

b) Žáci základní školy musí mít z každého předmětu dostatečný počet známek za každé
pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období
za 1. a za 2. pololetí školního roku. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem
třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je
možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve
zprávě psychologa.

c) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a
poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Učitel
sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a
to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky. Vede žáky také k
sebehodnocení a vzájemnému hodnocení.

d) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý
školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

e) O termínu písemných prací většího rozsahu informuje vyučující žáky dostatečně
dlouhou dobu předem.

f) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným
způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob
získání známek (ústní zkoušení, písemné, ...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti
nebo ukončení pracovního poměru předá učitel klasifikační přehled řediteli školy.

g) Třídní učitel zajistí zapsání známek také do dokumentace školy a dbá o jejich úplnost.
Do dokumentace školy jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů a udělená
výchovná opatření.

h) Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací,
vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo
ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně
hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami
až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy
všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

i) Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:
- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden
týden
- žáci si za dobu nepřítomnosti doplní do sešitu jen podstatné části učiva
- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí
- učitel klasifikuje jen probrané učivo
- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití
učiva
- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva

j) Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující a výchovného poradce s
doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a
klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů.


6.4. Stupně hodnocení prospěchu a chování, jejich charakteristika, včetně předem
stanovených kritérií


6.4.1. Stupně hodnocení prospěchu

a) Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:
- předměty s převahou teoretického zaměření
- předměty s převahou praktických činností
- předměty s převahou výchovného zaměření
b) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro souhrnnou
klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy
výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

6.4.1.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

a) Převahu teoretického zaměření mají vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace,
Matematika, Informační a komunikační technologie, Člověk a jeho svět, Člověk a
společnost (dějepis), Člověk a příroda.
b) Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů,
definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat
požadované intelektuální a motorické činnosti,
- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a
praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a
zákonitostí,
- logické myšlení, samostatnost a tvořivost,
- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu.
a) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle kritérií, které vyučující vždy
zohledňuje k věku žáka, jeho schopnostem v daném ročníku:

Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně
a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a
motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při
řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí.
Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho
ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a
estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je
schopen přiměřeně svému věku samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě
uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické
činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje
osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při
výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje
logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti,
přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných
nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen
samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů,
pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných
intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a
chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a
dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje
poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení
je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a
písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě
výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně
estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle pokynů
učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné
mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo
pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při
řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání
poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují
závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné
nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v
grafickém projevu se projevují často nedostatky. Závažné nedostatky a chyby dovede
žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti, potřebuje stálé
vedení učitelem.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a
značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické
činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a
dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné
chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit
ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté
logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve
správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev
mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí
učitele. Nedovede samostatně studovat.

6.4.1.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření


a) Převahu praktické činnosti má v základní škole vzdělávací oblast Člověk a svět práce.
b) Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu
s požadavky učebních osnov se hodnotí:
- vztah k práci, k pracovní skupině, do které je zařazen a k praktickým činnostem,
- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
- kvalita výsledků činností,
- organizace vlastní práce a pracovního místa, udržování pořádku při práci,
- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní
prostředí,
- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
c) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovní skupině a k praktickým
činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje
získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se
jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si
organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí.
Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje
laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává
vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovní skupině a k praktickým činnostem.
Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky
při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a
způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné
nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku.
Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o
životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští
malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a
udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí
učitele.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovní skupině a k praktickým činnostem s menšími
výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické
činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce
potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci
organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně
životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny,
materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí
být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovní skupině a praktickým činnostem.
Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné
pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští
větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele.
Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné
pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o
bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady
hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě
laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných
nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.


Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovní skupině a k praktickým
činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při
praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné
nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce
jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na
pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá
předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá
hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a
pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

6.4.1.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření


a) Převahu výchovného zaměření mají vzdělávací oblasti Umění a kultura, Člověk a
zdraví, Člověk a společnost (občanská výchova)
b) Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s
požadavky učebních osnov hodnotí:
- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
- kvalita projevu,
- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu
- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná
zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
c) Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své
osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v
individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální,
procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a
návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a
tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a
tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých
osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu.
Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků
osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových
úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v
požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Jeho projev je málo
působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery
a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění,
estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou
zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Zadané úkoly řeší s častými chybami.
Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi
malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou
zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho
projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti
a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet
svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

6.4.2 Klasifikace chování

a) Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace
hodnotí na vysvědčení stupni:
1 – velmi dobré,
2 – uspokojivé,
3 – neuspokojivé.
b) Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu školy. Méně
závažného porušení povinností stanovených školním řádem se dopouští ojediněle. Žák
je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu školy.
Žák se dopustí závažného porušení povinností stanovených školním řádem nebo proti
pravidlům slušného chování nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků a
narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo
jiných osob. Má neomluvené hodiny v rozsahu 26 až 40 hodin.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se
takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně
ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým
způsobem výchovně vzdělávací činnost školy a dopouští se dalších vážných
přestupků. Má více než 40 neomluvených hodin.


6.4.3 Výchovná opatření

Výchovná opatření jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

a) Pochvalu uděluje třídní učitel nebo ředitel školy. Pochvalou mohou být oceněny
například výborné studijní výsledky žáků, mimořádné zlepšení studijních
výsledků, veškeré práce nad rámec žákovských povinností, reprezentace školy při
vystoupeních, reprezentace školy při sportovních soutěžích, umístění v soutěžích a
olympiádách. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamenává do dokumentace
školy a na vysvědčení za pololetí, v němž byla udělena.

b) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto
porušení žákovi uložit:
- napomenutí třídního učitele
- důtku třídního učitele
- důtku ředitele školy

c) Druh uděleného kázeňského opatření je závislý na stupni závažnosti porušení
povinností stanovených školním řádem žáka, na jeho případném opakování
v průběhu pololetí, vždy se respektuje individuální přístup. Neplatí pravidlo
posloupnosti od „napomenutí k důtkám“. Z hlediska výchovného dopadu na
chování žáka se kázeňské opatření žákovi uděluje bez zbytečného odkladu co
nejdříve po spáchání prohřešku a jeho důkladném prošetření. Toto opatření
předchází zpravidla před snížením stupně z chování.

d) Kritéria kázeňských opatření:

Napomenutí třídního učitele – ukládá třídní učitel za menší porušení povinností
stanovených školním řádem, např. pozdní příchody, soustavné zapomínání učebních
pomůcek, nepřezouvání, nevhodné vyjadřování, neplnění povinností služby,
neomluvená absence do 2 hodin, apod.
Důtka třídního učitele – ukládá třídní učitel za opakované menší porušení povinností
stanovených školním řádem a za závažnější přestupky, např. nevhodné chování vůči
spolužákům nebo zaměstnancům školy, vulgární mluva, podvod v žákovské knížce,
neomluvená absence v rozsahu 3 až 9 hodin, apod. Uložení důtky třídního učitele
oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy.
Důtka ředitele školy – je ukládána v tom případě, že předcházející kázeňská opatření
nemají žádoucí účinek a žák stále nerespektuje ustanovení školního řádu a pravidel
chování. Dále i v tom případě, že svým momentálním činem závažně porušil školní
řád, např. velmi nevhodné či násilné chování vůči spolužákům a zaměstnancům školy,
opuštění budovy školy bez dovolení, šikana nebo její projevy, krádež, úmyslné
poškození majetku školy, vulgární slovní napadení zaměstnance školy, za
neomluvenou absenci v rozsahu 10 až 25 hodin. Důtku ředitele školy ukládá ředitel
školy na základě návrhu třídního učitele, případně jiného vyučujícího, po projednání
v pedagogické radě.

e) Informace o udělení kázeňského opatření sděluje třídní učitel písemně
prokazatelným způsobem zákonným zástupcům žáka. Třídní učitel zaznamenává
udělení výchovných opatření do dokumentace školy.

f) Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno kázeňské opatření.


6.5. Hodnocení žáků na vysvědčení

6.5.1. Při použití klasifikace se chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou
hodnotí na vysvědčení stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

6.5.2. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých
povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem
hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k
očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým
vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení
výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v
souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také
zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je
překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za
všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování. Žáci na 1. stupni
jsou na vysvědčení klasifikování číslicí, na 2. stupni slovně.

6.5.3. Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a
nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na
vysvědčení stupni prospěchu:

1 - výborný
2 - chvalitebný
3 - dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný

6.5.4. Při hodnocení podle odstavce 6.3.3 jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak,
aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným
výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím
a osobnostním předpokladům a věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka ke
vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

6.5.5. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze
doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí
vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.



6.5.6. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:


a) prospěl(a) s vyznamenáním
b) prospěl(a)
c) neprospěl(a)
d) nehodnocen(a)

Žák je hodnocen stupněm:

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených
školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním
vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi
dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a
klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2,

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím
slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

6.6. Zásady pro používání slovního hodnocení
Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o
základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií
6.6.1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy
se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.
6.6.2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení
do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která
hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
6.6.3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních
předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu
vzdělávání.
6.6.4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního
hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
6.6.5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech
stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích
pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá
úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům
formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu,
k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje
posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení snahy žáka a jeho přístupu
ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka.
Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům
žáka a jak je překonávat.


6.6.6. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití
slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace


6.7. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do
slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení


Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami
1 – výborný ovládá bezpečně
2 – chvalitebný ovládá
3 – dobrý v podstatě ovládá
4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami
5 - nedostatečný neovládá

Úroveň myšlení
1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti
2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně
3 – dobrý menší samostatnost v myšlení
4 – dostatečný nesamostatné myšlení
5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování
1 – výborný výstižné a poměrně přesné
2 – chvalitebný celkem výstižné
3 – dobrý myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští
1 – výborný užívá s jistotou vědomostí a dovedností, pracuje samostatně a přesně
2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen
menších chyb
3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a
odstraňuje chyby
4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Snaha a zájem o učení
1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
2 – chvalitebný učí se svědomitě
3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
4 – dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné


Chování
1 – velmi dobré
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu
školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však
přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
2 - uspokojivé
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního
řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného
chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně
závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy
dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.
Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
3 - neuspokojivé
Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování.
Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo
provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví
jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací
činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších
přestupků.


6.8. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách


6.8.1. Komisionální zkouška


a) Komisionální zkouška se koná v těchto případech:
- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního
nebo druhého pololetí
- při konání opravné zkoušky
b) Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je
vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
c) Komise je tříčlenná a tvoří ji:
- předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, nebo v případě, že
vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný
pedagogický pracovník školy
- zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen,
popřípadě jiný vyučující daného předmětu
- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací
oblasti
d) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek
přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním
hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení
prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny
hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
e) Z přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za
řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni
členové komise.
f) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li
možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán
jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
g) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním
vzdělávacím programem.
h) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
i) Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní
celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.
6.8.2 Opravná zkouška
a) Opravné zkoušky konají:
- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud
neopakovali ročník na daném stupni základní školy
- žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou
povinných předmětů.
b) Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným
zaměřením.
c) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31.
srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými
pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom
dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.
d) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví,
neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín
opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák
zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.
e) Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední
opravné zkoušky v daném pololetí.
f) Třídní učitel zapíše do dokumentace školy žákovi, který koná opravnou zkoušku:
Vykonání opravné zkoušky
Žák vykonal dne …… opravnou zkoušku z předmětu ………s prospěchem ……… .
Nedostavení se k opravné zkoušce
Žák se bez řádné omluvy nedostavil k vykonání opravné zkoušky, čímž jeho prospěch
v předmětu ……… zůstává nedostatečný

6.9. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
a) Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a
uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka,
a na obou stupních základní školy.
b) Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační
složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat
různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu
chyb apod.
c) Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob
hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
d) Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu
individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

7. Závěrečná ustanovení
a) Školní řád projednává pedagogická a školská rada. Změny lze navrhovat průběžně
s ohledem na jejich naléhavost.
b) Školní řád je k dispozici u hlavního vchodu budovy ZŠ a zveřejněn na webových
stránkách školy. Se školním řádem jsou prokazatelně seznámeni žáci školy a jejich
zákonní zástupci žáků na začátku školního roku.

Tato novela školního řádu vstupuje v platnost dne 01.09.2015 a tím se ruší platnost
předchozího řádu.


Mgr.Hana Pelikánová
ředitelka školy

 


Založeno na Joomla!. Designed by: free joomla themes  Valid XHTML and CSS.